České knihy, které musíte znát

Když v roce 2008 uplynulo půlstoletí od smrti básníka Vítězslava Nezvala, Česká tisková kancelář ho v titulku připomínala slovy: gejzír imaginace, akrobat poetismu i opěvovatel Stalina. 

Jestli má v české historii nějaký spisovatel mimořádné postavení, tak je to Alois Jirásek. Byl celebritou za první republiky, na jeho dílo se odkazovali ideologové komunistického režimu a v čítankách a v povinné literatuře zůstává i po Listopadu 1989.

„Hrdina doslova rozkládá svou paměť, jako když si prohlížíme staré fotografie a hledáme drobné detaily, které mnohdy prozrazují víc než to, co je zjevné na první pohled. Vypráví o matce, otci a dědečkovi, o šikaně, alkoholismu nebo o vyrovnávání se s odlišnou sexuální orientací. (Rozebírá na jednotlivé součástky nejen vlastní vzpomínky, ale i jakousi kolektivní paměť celé rodiny)“.

Mnohá slavná díla psal Bohumil Hrabal na své chatě v Kersku. Její zpřístupnění pro veřejnost, i kulaté 110. výročí narození, opět přitáhlo pozornost k jednomu nejvýznamnějších a nejosobitějších spisovatelů 20. století. V cyklu České knihy, které musíte znát, jsme už rozebírali Hrabalovu Příliš hlučnou samotu. Pozornost si však zasluhují i jeho další knihy. Vybrali jsme román z roku 1971 Obsluhoval jsem anglického krále, který Bohumil Hrabal napsal právě na své chatě v Kersku ve středních Čechách.