Byli jsme lidé, pak jsme se stali roboty, a teď se díky AI možná zase staneme lidmi, říká technooptimista Petr Mára (266)

Patří k lidem, kteří mají dobře rozmyšlené, co a jak chtějí
dělat. A zároveň jim to vychází. Petr Mára má prostě dobrou
značku. Skoro se nabízí srovnat ho se značku Apple, s kterou je
po větší část své kariéry spojený. Je drahý, ale to, co nabízí,
je v největší kvalitě. I o tom jsme mluvili.


A taky o tom, co si Petr Mára myslí o Elonu Muskovi, v čem je
optimista a z čeho má naopak trochu obavy, nebo jaká budoucnost
čeká automobily (nápověda: elektrická, ale ta vonící benzínem
úplně nezmizí).


Sešli jsme se v holešovické Knihovně Čermáka a Staňka, kde v
místnosti voní popcorn a kde si ke sledování můžete dát drink
nebo kávu. Živě natáčené rozhovory jsou trochu jiné než ty, které
vznikají jen ve dvou ve studiu. Jsou méně intimní, ale zase více
spontánní.


Příjemný poslech!


Jako obvykle si můžete přečíst anotaci, kterou podle záznamu
napsala AI (jazyk Claude 3.5 Sonnet).
Evropa jako safari pro bohaté Američany? Možná to není špatná
budoucnost

Petr Mára, enfant terrible české technologické scény, který se
paradoxně nikdy nenaučil pořádně programovat, o svých začátcích
říká: "Byl jsem v programování strašně špatnej. Což není dobré,
když tě baví technologie. Vyřešil jsem to tím, že jsem o
technologiích začal vyprávět ostatním.”


Tohle upřímné přiznání vlastní nedostatečnosti se stalo základem
jeho pozdějšího úspěchu. Jak se ukázalo, byla to cesta správným
směrem. Dnes, ve svých 47 letech, patří k nejvlivnějším hlasům
české digitální scény.


"Když Apple přišel na český trh, hledali někoho, kdo jim tady
bude školit personál. Ono tady nikdo nebyl," vzpomíná s pobaveným
výrazem. "Měl jsem call s vedením v Londýně, kde se mě ptali na
rozdíl mezi upsellem a crossellem. Říkám, vůbec netuším. On
odpověděl: 'Skvělý!' a vzali mě."


Márův příběh je fascinující právě svou nelinearitou. Ve věku, kdy
většina lidí už má jasno o své kariérní dráze, prožil moment
prozření. "Kolem 39 let tě přepadne takový to prozření prostě
kolem středního věku," říká. "Řekneš si, ty vole, to je blbý, co
já budu dělat. Teď přichází ta mladá generace, budu
irelevantní..."


Místo krize středního věku však následovala transformace. Mára se
vrhl na YouTube, původně jen jako způsob, jak zůstat viditelný.
Dnes má přes 200 000 sledujících a jeho vliv daleko přesahuje
hranice technologického světa.


"Nejdřív jsme byli lidé, pak jsme se z lidí stali roboty a teď se
možná zpátky staneme zase lidmi," volně cituje tweet, který podle
něj vystihuje současnou transformaci společnosti. Je to
provokativní myšlenka - že právě vrchol technologického pokroku
by mohl vést k návratu k naší větší “lidskosti”.


Márova vize budoucnosti Evropy je stejně neortodoxní. Zatímco
mnozí se obávají zaostávání za USA a Čínou, on to nerozporuje,
ale snaží se i v tom najít nějakou výhodu. "Možná se staneme
místem, kam budou bohatí Američani jezdit jako na safari. Užívat
si pomalejší životní styl," říká. "A možná to není vůbec špatnej
scénář."


V době, kdy technologický diskurz často sklouzává k jednostranným
vizím budoucnosti, Mára nabízí mnohem komplexnější pohled. Je
technologickým optimistou, který si zachovává hluboce lidský
rozměr. "Jsem přeučený introvert," říká o sobě. Na otázku,
zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez
zaváhání: "Bude lepší." V tom se asi i skrývá celá podstata
Márova pohledu na svět - optimismus není naivitou, ale vědomou
volbou perspektivy.