LÉČIVÝ POTENCIÁL PSYCHEDELIK - TOMÁŠ PÁLENÍČEK

Hostem podcastu je psychiatr a výzkumník Tomáš Páleníček, který
se již v období studia medicíny začal věnovat výzkumu drogy
extáze a dalších psychoaktivních látek. Svou kariéru započal v
roce 2001 v Psychiatrickém centru Praha (PCP), a to v
předklinickém výzkumu se zaměřením na neurobiologii psychedelik,
jako je LSD, psilocin, meskalin a MDMA. Postupně začal přispívat
ke klinickému výzkumu ketaminu. Je hlavním výzkumníkem prvních
projektů v České republice, zaměřených na studium akutních účinků
konopí a psilocybinu u zdravých dobrovolníků, a podílel se na
studiích s ketaminem u depresivních pacientů. Aktuálně řeší
několik výzkumných projektů, které mají za cíl zhodnotit
terapeutický potenciál vybraných psychedelik. Jeho kmenovým
pracovištěm je Národní ústav duševního zdraví v Klecanech. Působí
také na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a Psychedelické
klinice Psyon.


Mezi psychedelika, někdy též označovaná jako halucinogeny, patří
mezkalin, psilocybin (látka obsažená v různých druzích hub rodu
Psilocybe - např. lysohlávky), LSD (diethylamid kyseliny
lysergové), MDMA, resp. droga extáze
(3,4-methylendioxymethamfetamin), konopí a ketamin. Ale také DMT
(dimethyltryptamin ), což je látka obsažená v liáně
Banisteriopsis caapi a dalších rostlinách Amazonie, z nichž se
připravuje rituální nápoj ayahuasca.


Psychedelika zaujala v 50. letech minulého století psychiatry,
protože vyvolávala stavy, podobné psychózám. Psychiatři tak
nejprve chtěli porozumět tomu, co prožívají lidé s psychotickými
onemocněními, a tak se zpočátku intoxikovali sami. Jedním z
nejvýznamnějším center výzkumu psychedelik bylo i tehdejší
Československo, konkrétně Výzkumný ústav psychiatrický (dnes
NUDZ), v němž pracoval i světově známý psychiatr Stanislav Grof.
Terapeutický potenciál psychedelik v léčbě duševních onemocnění
byl zkoumán u psilocybinu a LSD. Obě látky syntetizoval švýcarský
vědec Albert Hofmann („otec LSD“), zaměstnaný u farmaceutické
firmy Sandoz (Novartis). Objev LSD významně přispěl k objasnění
role serotoninu v mozku a nepřímo tak umožnil vývoj moderních
antidepresiv i antipsychotik. Do konce 60. let proběhlo na světě
několik tisíc klinických studií účinků psychedelik, a to na více
než 40 tisících pacientů.


LSD se poměrně rychle rozšířilo i mimo vědecké kruhy, a to
především díky americkému psychologovi, spisovateli a „otci
kontrakultury“ Timothy Francisu Learymu. Nesouhlas politických
elit s liberalizací a uvolňováním poměrů vedl o omezování výroby
a dostupnosti LSD. Ve Spojených státech došlo k vedení rozsáhlých
kampaní proti LSD, podporovaných nepravdivými tvrzeními o tom, že
LSD poškozuje chromozomy a mozek. Do roku 1968 byl téměř celý
výzkum LSD zastaven a jeho oficiální výroba také. V roce 1970
vstoupil v USA v platnost zákon o kontrolovaných látkách. Do
nejrestriktivnější přílohy zákona byl zařazen mezkalin,
psilocybin a LSD jako „látky nebezpečné k používání i pod
lékařským dohledem“.


Po dlouhém období celosvětového zákazu byl výzkum psychedelik na
našem území znovu obnoven v Psychiatrickém centru Praha v
Bohnicích (dnes NUDZ), pod vedením profesora Jiřího Horáčka. V
říjnu roku 2015 se podařil týmu Tomáše Páleníčka průlom v
historii psychedelického výzkumu v České republice. Po čtyřiceti
letech je opět podáván dobrovolníkům psilocybin v bezpečném
kontrolovaném prostředí. Zkoumá se jeho vliv na aktivitu mozku ve
funkční magnetické rezonanci a kvantitativním EEG, podobně jako
celá řada psychologických proměnných, včetně dlouhodobých změn
(např. wellbeing – pocit pohody).








Partneři podcastu:


VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
KSM PORT