HOVORY O DUŠI

Pozvání do podcastu přijal psycholog, psychoterapeut, akademický pracovníkem a spisovatel Zbyněk Vybíral, který vystudoval český jazyk a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Krátce pracoval jako učitel, novinář, ale také jako dramaturg královehradeckého divadla DRAK. V letech 1989 až 1994 působil v manželské a rodinné poradně v Hradci Králové, kdy absolvoval postgraduální výcvik v manželské a rodinné terapii. V roce 1995 ukončil systematický výcvik v psychodynamické psychoterapii SUR a podstoupil základní stupeň výcviku v transkační analýze v Německu. Od roku 2000 působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, kde dvanáct let vedl katedru psychologie. Vydával časopis pro psychoterapii Konfrontace a byl též šéfredaktorem časopisu Psychoterapie. Je autorem či spoluautorem knih Jak se stát dobrým psychoterapeutem, Současná psychoterapie, Psychologie komunikace nebo Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci. Hlavní téma podcastu vychází z nedávno publikované práce Zbyňka Vybírala, v níž se zabývá přehledem i příčinami negativních zkušeností klientů v psychoterapii. Mezi druhy negativních zkušeností zaujímají výrazné místo zkušenosti s narušováním hranic v psychoterapii, včetně hranic intimních či sexuálních, zkušenosti s neadekvátním chováním terapeuta nebo nezvládnutá ukončení terapie. Výskyt negativních zkušeností v psychoterapiích je podle Zbyňka Vybírala nejspíš vyšší než tradovaný odhad mezi 5 a 13 procenty a představuje v dnešní době již dobře pojmenovaný a přiznávaný problém. Příčiny negativních účinků lze přitom detekovat jak na straně terapeuta, tak na straně klienta.

Pozvání do podcastu přijal psychoterapeut Michal Pacvoň, který absolvoval magisterské studium filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studoval psychoanalýzu v Avignonu a doktorát získal na Filosofické fakultě Univerzity Pardubice, který obhájil disertační prací na téma Technika a individuace, v níž zkoumal hluboký vztah člověka, lidského světa a techniky. Absolvoval výcvik v jungovské psychologii u České společnosti pro analytickou psychologii (ČSAP) a také mezinárodní výcvik u International Association of Analytical Psychology (IAAP). Pracoval jako učitel filozofie na gymnáziu, překladatel z francouzštiny a angličtiny nebo výchovný asistent na lyceu ve Francii. Vede semináře v Psychoterapeutickém centru Lávka, jungiánský filmový klub v centru BeBalanced a má též svou privátní psychoterapeutickou praxi. V podcastu hovoříme s Michalem Pacvoněm o archetypu stínu, který pro Junga představuje oblast morálně pochybných vnitřních kvalit a proto bývá vytěsňován z našeho života. Stín je často promítán na druhého člověka. Setkání se stínem je důležitým aspektem dialogu s nevědomím, kterým v životě musíme všichni pravidelně procházet. Úspěšné zpracování stínové problematiky může vést k přílivu energie, která byla předtím blokována naší kontrolou nebo úzkoprsými postoji. Setkáním se stínem začíná cesta k bytostnému já, k novému centru osobnosti.

Pozvání do podcastu přijal psychoterapeut a facilitátor Martin Nawrath, který vystudoval biochemii, biologii a chemii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity. Absolvoval výcvik Metody komunitního rozvoje, Facilitace a konzultace v kontextu místního rozvoje, Facilitace skupinových procesů a psychoterapeutický Výcvik v procesově orientované práci. Jako facilitátor, terapeut a lektor pracuje s jednotlivci, ale také pro obce a města, neziskové organizace a školy v oblasti rozvoje komunit, ochrany životního prostředí, řešení konfliktů, péči o duševní zdraví, vzdělávání a sociální péče. Věnuje se také tématu klimatické krize a environmentálního žalu na individuální i společenské úrovni. Jeho eseje se rády noří do míst, kde se potkává psychologie, ekologie, nová kosmologie a poezie v duchu starých tradic péče o duši. Klimatická úzkost nebo environmentální žal nesouvisí jen se změnami klimatu a budoucností Země. Zmíněná vnitřní bolest bývá také odrazem globálního i lokálního přístupu k životnímu prostředí i atomizace západní společnosti. A překvapivě může zrcadlit také vztah člověka k sobě samému. V podcastu proto hovoříme s terapeutem Martinem Nawrathem o různých aspektech enviromentálního žalu a úzkosti, s cílem inspirovat k práci s pocity bezmoci a zoufalství.

Pozvání do podcastu přijala sociální a akademická pracovnice Terezie Pemová, která vystudovala magisterský obor sociální práce a sociální politika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2003 pracuje jako sociální pracovnice a výkonná ředitelka Národního institutu pro děti a rodinu. V rámci své klinické praxe se věnuje především práci s ohroženými dětmi a rodinami, zejména pak problematice zanedbávání a násilí na dětech v kontextu komplexního vývojového traumatu. Zabývá se také vědeckou, metodickou a supervizní činností pro sociální pracovníky, opatrovnické soudce, pedagogy i další pomáhající profese. Působí též jako lektorka a akademická pracovnice Justiční akademie ČR. Jako spoluautorka se spolupodílela na několika odborných publikacích v oblasti ochrany dětí a deinstitucionalizaci péče o ohrožené děti, a to společně s profesorem Radkem Ptáčkem. Jejich poslední společnou publikací je kniha Sdílené rodičovství. Rozvod či rozchod rodičů nemusí pro dítě nutně znamenat psychické trauma, i když bývá pokaždé bolestivý. Koncept sdíleného rodičovství, založený na vzájemném respektu rodičů během rozchodu, a po něm, může významně mírnit bolest dítěte a z ní plynoucí negativní psychické i somatické důsledky. S Terezií Pemovou v podcastu hovoříme jak o proměnách rodiny v průběhu posledního století, tak o rozvodu a zmíněném konceptu sdíleného rodičovství. Právě na něm bývá nejtěžší oddělení role manžela či partnera od role rodiče.