Největší konspirační teorií v historii byl marxismus, říká Alexander Tomský (170)

S Alexandrem Tomským se znám 33 let. Navštívil jsem ho poprvé v
roce 1989 jako jednadvacetiletý student  u něj doma v
anglickém Purley na jihu Londýna. Byl jedním z osmi exilových
nakladatelů české literatury. Nejmladší, je ročník 1947, a jak
říká, dnes je z nich poslední naživu. 



Po návratu do bývalého Československa pokračoval ve vydávání
knih, zbohatl, pak zchudl, má celkem deset dětí s třemi ženami, a
jako penzista si přivydělává psaním a překládáním. Přeložil
například knížky dvou britských konzervativců: již zesnulého
Rogera Scrutona a Douglasa Murrayho, současné hvězdy pravicové
intelektuální elity. 



Právě o konzervatismu jsme spolu mluvili: jaké má kořeny a s čím
se dnes potýká. Zajímal mě názor Alexandra Tomského na některé
významné konzervativce: namátkou Donalda Trumpa, Václava Klause,
Borise Johnsona nebo Petra Fialy.



Zajímalo mě, jak si vysvětluje, že část pravice, zejména v
Americe, realtivizuje ruskou invazi a válku na Ukrajině, a proč
se v tomto postoj konzervativců liší. Zajímalo mě, kde on sám
vidí východisko. “Velkoruský imperialismus musí dostat po držce,”
říká Tomský, avšak celý problém popisuje jako složitý a
historický propletený.



A samozřejmě jsme se dotkli i oblíbeného tématu konzervativců i
Alexandra Tomského, a tím je krize Západu, způsobená nástupem
tzv. progresivismu. “Intelligence, a zejména ta humanitní, je
velmi náchylna na nemoc rozumu. Mezi inženýry tolik progresivistů
nenajdete,” říká Tomský.



On sám je skeptický a obává se, že západní civilizace svou
existenční válku prohraje a je odsouzená k zániku. Cituje však
názor svého syna, který mu oponuje a tvrdí, že svoboda a
individualismus Západu jsou nakažlivé, a to i pro kultury, které
se - uzavřeny do sebe - staví k Západu nesmiřitelně.



O tom všem jsme mluvili: také o smyslu života i o tom, proč je
důležité respektovat, že různí lidé mají různé názory.



Děkuji, že posloucháte.