Nedává smysl, když je jízda taxíkem levnější než pronájem koloběžky, říká manažer Ondřej Krátký (176)

V devadesátých letech byly taxíky symbolem dravého kapitalismu,
který se však ještě neodstřihl od minulosti, na níž jsme chtěli
zapomenout. A dnes jsou taxíky symbolem dravého kapitalismu,
který ještě nedosáhl budoucnosti, o níž sníme. O tom, jaká
budoucnost dopravy je, jsem mluvil s Ondřejem Krátkým, šéfem a
jedním ze spoluzakladatelů společnosti Liftago.


Pro mnoho lidí je Liftago taxi-aplikací v mobilu, která je na
trhu číslo tři, za zahraničními společnostmi Uber a Bolt, avšak
funguje na jiných principech a s jinou vizí. Původně to bylo
kompletní řešení osobní přepravy, počítající výhledově s nástupem
samořiditelných aut, a napojením na další dopravu, včetně
veřejné. Zeptal jsem se Ondřeje Krátkého, jaká je tato vize dnes
a kam firma směřuje.


Malá nápověda: Liftago je nyní po pandemii opět v provozování
dispečinku taxi v   zisku, významně však investuje do
dalších služeb, které zjednodušeně řečeno umožní přepravovat
nejen lidi, ale i zboží. Či přesněji, vyřeší to, jak s pomocí dat
a algoritmů propojovat nabídku a poptávku firem, které rozvoz
zboží buď dělají, anebo potřebují.


Ano, Liftago stejně jako mnoho jiných byznysů tvrdě zasáhla
pandemie. Potenciálně může mít negativní dopad i ekonomická
nejistota, kterou dnes mnozí v Česku i jinde cítí. Ale Ondřej
Krátký věří, že firma naváže na svůj růst a dojde i na chystanou
zahraniční expanzi.


Mluvili jsme o tom, proč není dobře, když je dnes jízda taxíkem
pro dva nebo tři lidi levnější než využití veřejné dopravy, a
proč je dlouhodobě pro všechny včetně zákazníků důležité, aby se
jezdilo za férové ceny. A férové se v tomto smyslu myslí vyšší.
Taky se dozvíte, co mají společného firmy Liftago a Rohlík.


Avšak bavili jsme se i o dalších věcech: třeba rybím tuku,
bubnování, přerušovaném půstu, karate, skákání padákem či
otužování. Ondřeji Krátkému letos bude 38, i když si přesným
věkem není nikdy jistý. Bojí se krize středního vějku?


Říká: Jestli to znamená, že podobně jako v dětství zkouším a
objevuju nové věci, učím se od těch nejlepších a nevadí mi, že
jsem v nich sám průměrný, pak takovou krizi středního věku beru.


Přeju vám příjemný poslech.