Ponožkoboty zatím ve slovníku spisovné češtiny nejsou, říká Michaela Steinhauser (180)

Když jsem Michaelu Steinhauser viděl v roce 2015 poprvé, byly
ponožkoboty jen nápad. A existovaly v několika prototypech. Ale
protože to bylo ve finále soutěže Nápad roku, bylo to naprosto v
pořádku.


V následujících letech se jí a jejímu tehdejšímu životnímu i
pracovnímu partnerovi povedly velké věci: češtinu obohatili o
nové slovo a na trh uvedli inovativní produkt, který se dnes
prodává jak v Česku, tak v cizině. Loni prodali přes 240 tisíc
párů ponožkobot.


Když počátkem roku 2020 ochromila svět pandemie, firmě Skinners
to paradoxně spíš pomohlo, protože lidé v té době začali víc
sportovat a zajímat se o své zdraví, a to se promítlo do vyšších
prodejů. Ale firmu zároveň čekala jiná těžká zkouška: Michaela a
Petr Procházka se rozešli jako životní partneři, a řešili, jak
dál s pracovními vztahy.


Nakonec tuhle krizi překonali, firma Skinners nejenže existuje,
ale právě uvádí na trh nový produkt, kterým je již klasická tzv.
barefootová bota. Na crowdfundingovém serveru HitHit.cz v těchto
dnech úspěšně dobíhá kampaň.


Michaela Steinhauser je ženou činu, takže nezahálela ani v
osobním životě. Od začátku pandemie se stačila znovu zamilovat,
provdat se a s manželem mají nyní devítiměsíčního syna. Zároveň
se stala spolumajitelkou další firmy. 


Jak říká s nadsázkou: až jednou bude bilancovat, chtěla by vědět,
že pomohla na svět stejnému počtu úspěšných firem i dětí. Kolik
jich nakonec přesně bude, zatím neví. Tedy kromě jednoho: že by
dětí chtěla mít sudý počet. V podcastu vám vysvětlí proč.


O tom všem jsme se bavili: a taky proč kdysi nedostala vysněnou
práci kvůli vzhledu, k čemu je dobrý doktorát z psychologie a
proč je v Česku stále tabu, když má žena ke svému dítěti chůvu.


Přeji vám příjemný poslech.