Vírník je něco jako motorka, s kterou si můžete užít mezi nebem a zemí, říká podnikatel Pavel Březina (244)

Přerovský podnikatel Pavel Březina trochu naznačoval, že by mohl
do studia přiletět, lépe řečeno přijet. Ale letadlem. Což ovšem
také není úplně přesné, protože vírník je kategorie dopravních
prostředků sama o sobě. Těch létajících. A když ještě řeknu, že
Pavel Březina se měl dostavit v autovírníku, bude to už úplně
nesrozumitelné.


Takže popořádku. Vírník je dopravní protředek těžší než vzduch.
Je podobný vrtulníku, byť ve vzduchu ho drží trochu jiné
fyzikální zákony, zjednodušeně řečeno. A hlavním rozdílem je to,
že nemá rotor poháněný motorem. Mimochodem, vírník vynalezl v
roce 1923 Španěl Cuan de la Cierva, takže slaví 100 let
existence.


Autovírník je vírník, který je kromě vrtule pohánějící stroj ve
vzduchu opatřen ještě elektromotorem, a ten umožňuje jízdu po
zemi. Je homologovaný pro běžné silnice, takže si s ním můžete
zajet pro benzín k pumpě nebo ho zaparkovat před domem na
Vinohradech. Možná jste před asi šesti lety zahlédli v médiích
fotku vírníku v Praze na Václavském náměstí nebo nábřeží s
výhledem na Hrad.


No a Pavel Březina je přerovský podnikatel a nadšenec, který do
té Prahy tehdy s autovírníkem přiletěl. A do centra přijel.
Podobně jako na náš rozhovor. Z Přerova je to asi tak hodina a
něco cesty. Vírník letí zhruba ve výšce 200 až 300 metrů, takže
se můžete kochat. A nemusíte se bát, protože je v porovnání s
vrtulníky či malými letadly prý naprosto bezpečný. Navíc - a to
bychom si museli znovu vzít na pomoc aerodynamiku a další
přírodní zákony - je také odolný vůči turbulencím a špatnému
počasí.


O tom všem jsme se sedmapadesátiletým nadšencem do létání
mluvili. Také jsme spočítal, kolik ze svého života tráví času ve
vzduchu, tedy mezi nebem a zemí, jak říká.


Když budete mít po poslechu našeho rozhovoru chuť se ve virníku
proletět, případně si ho koupit, nelekejte se. Měl jsem to taky a
prý je to normální reakce. Ale většinou to zase přejde. 


Přeju příjemný poslech.