Film a doba

M*A*S*H, McCabe a paní Millerová, Prostřihy, Nashville a mnohé další výrazné a oceňované filmy natočil Robert Altman. 20. ledna 2025 by oslavil 100 let. Přehlídka KVIFF Classics u této příležitosti uvede restaurovanou podobu legendárního (anti)westernu McCabe a paní Millerová. Publicistka, pedagožka a redaktorka Veronika Klusáková v novém díle podcastu Film a doba přináší cenné postřehy o tomto snímku, ale i o mnoha dalších dílech, metodách a peripetiích toho důležitého amerického režiséra.

Poslechněte si diskusi nad některými z nejlepších filmů roku 2024 v anketě časopisu Film a doba. Debatovat přišli Štěpánka Zapata, Martin Pleštil a Julie Šafová, jejichž výběru věnujeme detailní pozornost ve třech po sobě jdoucích interview. O jakých tvůrcích a tvůrkyních jde řeč? Jsou to například Alice Rohrwacher (Chiméra), Ben Rivers (Bogancloch), Marcelo Gomes (Portrét jistého Orientu), Jonathan Glazer (Zóna zájmu), Luca Guagdanino (Rivalové), Leos Carax (To nejsem já), Viktor Tauš (Amerikánka) Jiří Havelka (Zahradníkův rok), Petr Hátle (Manželé Stodolovi), Klára Tasovská (Ještě nejsem, kým chci být), Martin Pavol Repka (Od marca do mája), Kevin Costner (Horizont: Americká sága), George Miller (Furiosa), Sang-soo Hong (Nalezeno v překladu), Levan Akin (Mosty), Sofia Coppola (Priscilla), Veronika Lišková (Rok vdovy), Mike Cheslik (Stovky bobrů), Rose Glass (Zatracená krvavá láska) nebo Jan Saska (Hurikán)...

Výzkum Ženy v hlavních filmových profesích sledoval podíl žen v osmi profesích (režie, scénář, producent/ka, kamera, zvuk, střih, vedoucí výroby, hudební skladatel/ka) v českém hraném filmu v uplynulých 30 letech. Zatímco dříve bylo v českém filmovém průmyslu 16 % žen, dnes je podíl jen o málo vyšší, 19 %. Genderově vyrovnanou bilanci mají pouze vedoucí produkce, kameramanek jsou naopak jen 3 %. Režisérek pak 16 %. Autorkou výzkumu byla společně s kolegy a kolegyněmi Tereza Czesany Dvořáková, která byla hostem podcastu Film a doba.

Od 1. ledna 2025 bude platit novela zákona o audiovizi. Schválila ji Poslanecká sněmovna, stvrdit ji musí ještě Senát a prezident. Zákon transformuje Státní fond kinematografie na Státní fond audiovize a zásadním způsobem promění jak pobídky pro zahraniční natáčení v Česku, tak možností podpory domácí tvorby. Nejen filmy, ale nové také televize nebo streamingové platformy a vývojáři počítačových her budou moci žádat o státní peníze. Ředitelka Státního fondu kinematografie Helena Bezděk Fraňková vysvětluje v rozhovoru s Pavlem Sladkým klíčové parametry novely a reaguje i na některé obavy se změnami spojené. Odpovídá také na otázky, jak českou kinematografii promění krizová situace kultury na Slovensku, tedy u nejstálejšího koprodukčního partnera domácích filmařů. A navíc i nejistota dalšího (ko)producenta audiovize, České televize. Při nezvýšení koncesionářských poplatků přijde redukce její tvorby i podpory domácích filmařů.