Náskok Ruska musíme dobíhat, říká armádní expert k dezinformacím

Rusko vede proti Česku i celému Západu roky informační
válku. Dezinformacemi nahlodává důvěru lidí v instituce svých
zemí. Před riziky přes 10 let varuje i Bezpečnostní informační
služba (BIS). Jak se státu boj s dezinformacemi
daří? 


Hosty speciálu Ptám se já, který se konal 19.
srpna v pražském kině Přítomnost v rámci Festivalu mediálního
vzdělávání, byli velitel Skupiny kybernetických a informačních
sil Armády ČR Ivo Zelinka, mluvčí BIS Ladislav Šticha, poradce
premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi Miloš
Gregor a expertka na dezinformace a hybridní hrozby Eva
Klusová. 


Na úvodní otázku, s kým jsme v tuto chvíli v informační válce,
odpověděl velitel Skupiny kybernetických a informačních sil
Armády ČR Ivo Zelinka jednoznačně: „Podle bezpečnostní strategie
České republiky je náš strategický protivník, se kterým jsme v
tom zápase, Ruská federace. Jako hrozbu definuje i Čínu. To jsou
dva státní aktéři, kterých bychom se měli obávat a podnikat
nějaká protiopatření.“


S tím souhlasila i expertka na hybridní hrozby Eva Klusová: „Na
prvním místě, číselně, informačním výtlakem je Ruská federace, a
to jak tady ruská propaganda drtí naše cílové skupiny. A zmíněná
Čína, která také s Ruskem sdílí informační strategii v rámci
informačního působení. Svět už začíná být opět bipolární a my
víme, kdo je toho v rámci propagandy strůjcem.“


Na rostoucí rizika dlouhodobě upozorňuje Bezpečnostní informační
služba (BIS). Naposledy na konci července její ředitel Michal
Koudelka varoval, že bezpečnostní situace ve světě je mimořádně
vážná a promítá se to v řadě oblastí i do dění v Česku. 


Deepfake videa jsou obrovské riziko


Svět se podle šéfa BIS nebezpečně pohybuje na hraně globálního
střetu. Mezi hrozby s tím spojené patří mimo jiné i nepřátelská
propaganda, kybernetické útoky nebo možné zneužití umělé
inteligence. 


„Je tam absolutně přímá souvislost s tím, co se momentálně děje,
tedy s momentální bezpečnostní situací. Nepochybně bychom
nečelili tak velkým dezinformačním kampaním, kdyby nebylo
například konfliktu na Ukrajině, v Pásmu Gazy,“ navázal v debatě
na Koudelkova dřívější prohlášení mluvčí úřadu Ladislav
Šticha. 


A upozornil, že nebezpečí dál narůstá i z dalšího důvodu: „I když
se nám to nemusí líbit, s růstem technologií se ta hrozba stává
větší. A mnohem hůř se s tím bojuje.“ 


„My nebojujeme pouze s Ruskou federací, která nás informačně
válcuje. Ale bojujeme s prostředím algoritmů sociálních sítí,
které bohužel pro nás není spojenec, ale nepřítel. A to je velmi
obtížné. Deepfake videa a další jsou obrovské riziko. Takže
bojiště se nám mění a my se musíme měnit s tím,“ doplnila
expertka na hybridní hrozby Eva Klusová. 


Podle ní se ale v Česku zároveň zvětšuje i povědomí o těchto
rizicích a snaha s tím něco dělat. „Pohybuju se v této oblasti od
roku 2017. Tehdy jsme byli považováni za konspirátory, kteří si
vymysleli, že nás tady Rusko manipuluje. Zapojení lidí, kteří si
uvědomují riziko působení Ruské federace, je teď mnohem
urgentnější. Zapojení jak odborné, tak politické sféry je větší,
funguje i spolupráce na platformě EU. Takže posun je za mě
obrovský.“ 


Poradce premiéra brání vládu


Zejména od kritiků vlády často zaznívá, že kabinet Petra Fialy
(ODS) v této oblasti nedělá zdaleka dost. Do pětikoalice se na
začátku letošního roku opřel i prezident Petr Pavel, když
prohlásil, že vláda nedělá ani potřebné minimum a že boj s
dezinformacemi je v Česku na bodu mrazu.


Politolog Miloš Gregor, který se stal poradcem premiéra pro
informační gramotnost a boj s dezinformacemi loni na podzim (tedy
jen chvíli před tím, než přišla prezidentova kritika), vyzdvihl
snahu vlády boj s dezinformacemi nastartovat. „Troufám si říci,
že tahle vláda je vlastně v novodobé historii České republiky
první, která tomu věnuje pozornost, která to téma bere vážně.“


Gregor přiznal, že by chtěl, aby stát postupoval rychleji. Za
současné politické situace je ale podle něj pochopitelné, že
vláda jedná opatrně. „V kontextu toho, jak se k tomu staví
jednotliví političtí aktéři, opoziční strany, kde de facto
cokoliv se udělá v oblasti nějaké mediální gramotnosti, tak to
opoziční a neparlamentní subjekty hned vztahují jako souboj proti
nim, to je vlastně minové pole. Kde vláda musí vážit, kde to
ještě může mít nějakou přidanou, pozitivní hodnotu a kde už by
možná byla slonem v porcelánu.“ 


Že se v Česku proti dezinformacím vůbec nic nedělá, odmítl také
velitel armádní Skupiny kybernetických a informačních sil Ivo
Zelinka. „To, že nějaká aktivita není vidět, neznamená, že se nic
neděje. Tím myslím třeba monitoring. Zároveň kdyby armáda
reagovala na každou dezinformaci, tak nedělá nic jiného.“ 


Jako příklad toho, kdy armáda naplno veřejně vystoupila proti
společensky nebezpečné propagandě, pak Zelinka připomněl loňskou
dezinformaci týkající se nácviku odvodů (ty měly být podle
dezinformační scény zástěrkou pro odvody na Ukrajinu a přípravou
na mobilizaci).


Cenzura v ČR není možná


Prezident v lednu vládě také vyčetl, že strategickou komunikaci
státu napříč resorty a dalšími úřady nikdo nezastřešuje a
nekoordinuje. I to už se změnilo. Na Úřadu vlády na jaře vzniklo
s tímto úkolem nové oddělení. Koordinátorem strategické
komunikace se stal bývalý šéf Vojenské policie Otakar
Foltýn. 


I když Foltýn některými svými výroky vyvolává jisté kontroverze a
jeho kritici už ho stihli označit za cenzora, účastnici debaty se
shodli, že jeho práce je potřebná. „Nepřátelské chování vůči
zájmům České republiky je třeba nazvat pravými jmény,“ podotkl
poradce premiéra Miloš Gregor.  


Obnovit v lidech důvěru ve stát a jeho instituce ale podle něj
nebude snadné. „Zejména právě proto, že se s tím dlouhá léta nic
nedělalo. A zástupcům dezinformační scény se podařilo za
posledních 10 let dát rovnítko mezi boj s dezinformacemi a
cenzuru, omezení svobody slova.“ 


„Cenzura v České republice není. Já chci, aby to tady kategoricky
zaznělo, už jenom proto, že je to technologicky nemožné. Dokud v
České republice bude fungovat naplno internet, pokud v České
republice nebude zakázána jediná sociální síť a pokud tady bude
svoboda podnikání, tak z logiky vyplývá, že nemůže dojít k
cenzuře, protože technicky není možná,“ doplnil ho mluvčí BIS
Ladislav Šticha. 


I přes všechny těžkosti podle něj i ostatních účastníků debaty
nesmí Česko boj v informační válce vzdávat. „Z války na Ukrajině
je zamrzlý konflikt. To znamená, že musíme počítat s tím, že
snaha ruské propagandy bude i nadále pokračovat. Obzvlášť s tím,
jak se bude blížit nějaké období - a jednou to musí přijít - kdy
bude potřeba zasednout k jednacímu stolu,“ dodal Šticha.  


Debatu s názvem „Dezinformace a bezpečnost. S kým jsme v
informační válce?“ se konala v rámci třetího ročníku
Festivalu mediálního vzdělávání, který
pořádá Seznam.cz a který se letos zaměřil právě na boj s
dezinformacemi. 
---Podcast Ptám se já. Rozhovory
s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.


Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve
všech podcastových aplikacích.