Volby budou první těžký test mého prezidentství, přiznává Petr Pavel

Prezident Petr Pavel se má už brzy zhostit klíčové role
ve své funkci, bude rozhodovat o sestavování vlády po říjnových
volbách do Poslanecké sněmovny. Jak se na svou „politickou
maturitu“ - jak jeho první zkušenost s povolebním jednáním
označují někteří odborníci - připravuje?


„Přiznám se, že souhlasím s těmi, kteří říkají, že povolební
vyjednávání bude prvním a velkým těžkým testem mého
prezidentství. Na druhou stranu se toho ale nějak nebojím,
protože je to nakonec věcí jednání. A jednání jsem vedl po dlouhé
roky, i když jsem byl ještě v uniformě, takže to není nic, co by
mi bylo cizí,“ prohlásil prezident v rozhovoru pro Ptám se já.
„Pokud se budeme bavit o naprosto věcných argumentech, tak si
myslím, že tam problém nebude.“ 


Prezident zopakoval, že bude respektovat vůli voličů. Při
rozhodování o příští vládě pro něj ale bude klíčové téma
bezpečnosti a strategického směřování země. Už před časem ostatně
deklaroval, že by nejmenoval ministrem či ministryní nikoho, kdo
by chtěl Česko vyvést z Evropské unie nebo z NATO. Postoje
jednotlivých parlamentních stran už také probíral s jejich
zástupci při osobních schůzkách na Hradě. 


„My jsme se na těch schůzkách postupně se všemi parlamentními
stranami bavili o tom, co považuji za základní pilíře bezpečnosti
a prosperity naší země. A říkal jsem jednoznačně, že za ně
považuji naše členství v NATO a Evropské unii. Protože nevidím
zatím žádnou jinou životaschopnější alternativu, která by nám
bezpečí a prosperitu zajistila. A myslím, že na té formulaci, že
to jsou naše základní pilíře naší bezpečnosti a prosperity, jsme
se shodli se všemi, i s SPD,“ uvedl Pavel.


Předseda SPD Tomio Okamura později prezidentovo hodnocení schůzky
rozporoval, podle něj nic o souhlasu jeho strany s členstvím v
Evropské unii a NATO nepadlo. Podle hlavy státu se ale prohlášení
SPD už několikrát změnila.


„Já si v tom nedokážu najít tu pozici, kterou vlastně mají.
Přijde mi to tak trochu jako čekat, až co na to řeknou voliči,“
řekl prezident s tím, že od stran ucházejících se o podíl na
vládě očekává férové jednání. To znamená i naprostou
jednoznačnost v tom, jakou cestou a jakými způsoby chtějí
postupovat.


Jasným favoritem letošních sněmovních voleb, které se budou konat
3. a 4. října, je už dlouhé měsíce podle průzkumů opoziční hnutí
ANO. To je k některým bezpečnostním otázkám jako třeba navyšování
výdajů na obranu spíše opatrné. K české muniční iniciativě,
kterou podpořil sám Petr Pavel, je pak hnutí Andreje Babiše až
spíše odmítavé. 


„Kdybychom teď přistoupili k nějakému radikálnímu kroku, tak
nejen, že zklameme Ukrajinu, ale zároveň bychom zklamali důvěru
všech našich spojenců. A myslím si, že tohle není rozhodně v
zájmu žádné rozumné politické strany, abychom se znevěrohodnili
před takovými spojenci, jako je třeba Německo,“ apeloval
prezident a dodal:


„Ať už se nám ta dlouhotrvající válka na Ukrajině jakkoliv příčí,
tak bychom ji měli vnímat jako něco, co se nás dotýká. A podporu
Ukrajiny jako něco, co je příspěvkem do naší vlastní bezpečnosti.
A s tím souvisí i ta dnešní iniciativa. Protože říct pouze: my
nechceme podporovat zbrojení, my chceme podporovat mír, je hezké,
každý by s tím asi souhlasil. Ale se zemí jako je Rusko, nelze
jednat pouze tím, že jim řekneme, že chceme mír.“


Ve velkém rozhovoru pro Ptám se já prezident dále
odpovídal na otázky, co podle něj přinese dlouho očekávaný
červnový summit NATO v Haagu, jak by se měly navyšovat naše
výdaje na obranu nebo zda očekává zásadní posun v řešení
konfliktu na Ukrajině. Komentoval také vládní krizi, kterou
zapříčinila kauza miliardového bitcoinového daru Ministerstvu
spravedlnosti.
--


Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv,
odpovědnost, informace.


Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve
všech podcastových aplikacích.


Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo
tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem
#ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.