Reputační problémy Turka? Ještě není odepsaný, říká sociolog

„Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro
voličů. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat,
hájit ho, ozývat se. Podobně jako třeba KDU-ČSL na Moravě. Ale
nebude to stačit,“ myslí si sociolog Buchtík. Strana, která na
víkend svolává krizový sněm, podle něj potřebuje nutně oslovit
další skupiny voličů. 


Můžou ještě Motoristé poznamenaní kauzami Filipa Turka otočit
negativní trend? Jak se tři měsíce před volbami daří dalším
menším stranám? A dá se odhadnout, kolik hlasů letos
propadne? 


Téma pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury
STEM Martina Buchtíka v dalším díle speciálu Ptám se já –
Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního
víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o
křesla v Poslanecké sněmovně.


Poslední volby do Sněmovny v roce 2021 se zapsaly do historie
jako volby, ve kterých propadlo nejvíc hlasů. Volilo sice skoro
5,4 milionu lidí a volební účast překročila 65 procent. Přes
milion Čechů se ale rozhodlo pro strany, kterým se nakonec
nepodařilo překročit pětiprocentní limit pro vstup do dolní
komory. Zhruba každý pátý hlas tak propadl. 


Voliči si to podle sociologa Martina Buchtíka velmi dobře
uvědomují a o to víc rozvažují, zda stranám pohybujícím se kolem
pěti procent dají svůj hlas. 


„Určitě je pravda, že to lidi zvažují. Vidíme to dlouhodobě u
Zelených, kteří mají docela dobrou potenciální základnu
potenciálních lidí, kteří by je zvažovali. Ale potom si řeknou:
‚Vlastně Zelení se tam nedostanou. Tak já je volit nebudu, byl by
to hlas, který připadne třeba komunistům.‘“


„A zároveň taky vidíme, že třeba v minulých sněmovních volbách
nebo hlavně v prezidentských volbách, kdy pro ně byl Andrej Babiš
hlavní oponent, lidé chtěli zvolit co nejsilnějšího
protikandidáta. Což byla ve sněmovních volbách koalice Spolu a v
prvním kole prezidentské volby Petr Pavel. Přiklonili se k tomu
silnějšímu hráči, který měl v jejich očích větší pravděpodobnost
porazit Andreje Babiše,“ říká sociolog a dodává:


„Ten milion (propadnutých hlasů) se asi nezopakuje. To byla zcela
výjimečná situace. Ale půl milionu by to být mohlo. Přeliv na
poslední chvíli bude strašně důležitý. Budou také důležité
finální debaty, kam se dostanou asi jenom ty největší politické
strany.“


Motoristům by pomohlo spojení s Přísahou 


Kolem pěti procent se tři měsíce před volbami pohybují Motoristé,
kteří kvůli tomu na tento víkend svolali krizový sněm. 


Podle aktuálního modelu STEM by teď získali 3,5 procenta, před
týdnem to byla čtyři procenta. Červnový model agentury Median
připsal straně 5,5 procenta, od února do dubna se přitom v
průzkumech Medianu pohybovali o několik procent výš.


„Je to dané tím, že to není samostatná strana, ale je to do velké
míry strana voličů Filipa Turka. A Filip Turek se v posledních
měsících potýká, když to řekneme kulantně, s řadou reputačních
problémů. A neřeší je úplně dobře,“ myslí si Buchtík. 


Znamená to, že by byl Turek už odepsaný? „To určitě neznamená,
ale nemá tu pozici prostě jednoduchou. Motoristé nemají žádné
velké pevné přesvědčené jádro. Mají jádro, které je ochotné na
Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se, roznášet letáky.
Podobně to má třeba KDU-ČSL, taky mají silnou základnu, která je
zejména na Moravě ochotná straně věnovat svůj volný čas.
Samozřejmě dost rozdílně než podporovatelé Filipa Turka. Ale
nebude to stačit,“ poznamenává sociolog. 


Strana podle něj nemůže jen upevňovat své voličské jádro, ale
nutně potřebuje oslovit další skupiny. V tom by jí mohlo pomoci
spojení s Přísahou Róbera Šlachty, se kterou Motoristé loni
kandidovali do evropských voleb a získali právě mandát pro Turka.
Strany se ale rozešly ve zlém a Přísaha oznámila, že do Sněmovny
půjde samostatně. Aktuálně se ovšem spekuluje, že by ještě přece
jen mohlo dojít k opětovnému spojení těchto dvou subjektů. Čas
mají do konce července, kdy se odevzdávají kandidátky.

Stačilo! se může posunout od pětiprocentní hranice


Hnutí Stačilo!, ve kterém figurují komunisté v čele s Kateřinou
Konečnou, si chce překonání pětiprocentní hranice do Sněmovny
pořádně pojistit. I díky spojení s dalšími subjekty zapsalo hnutí
úspěch v loňských evropských volbám. Do těch parlamentních teď
posílí o sociální demokraty, se kterými se po zprvu neúspěšných
námluvách nakonec dohodlo tento týden. 


Průzkumy nyní hnutí Stačilo! připisují zhruba pět procent,
sociální demokraté by se nepřehoupli ani nad tři procenta.


„(Díky členům SOCDEM na kandidátkách) může Stačilo! získat třeba
půl procenta nebo jeden procentní bod navíc. Což je důležité. A
taky by je to aspoň vizuálně posunulo od té pětiprocentní
hranice, na které teď dlouhodobě jsou. To je taky důležitý prvek.
Už nebudou plýtvat energií na přesvědčování, že se tam dostanou,
ale začnou komunikovat něco jiného. Zajímavé potom bude, jak se
vzájemně budou kroužkovat ty dvě voličské skupiny,“ komentuje
Buchtík a pokračuje:


„Myslím, že se do Sněmovny spíš dostanou. Ale kromě spojení se
sociálními demokraty bude rozhodovat to, jakou rétoriku zvolí SPD
a také jestli Stačilo! udrží tu dvouhlavou saň, to znamená
Kateřinu Konečnou a Daniela Sterzika, tak, aby mluvili zhruba
stejně i těsně před volbami.“


Rýsuje se už složení budoucí Sněmovny? A které známé
tváře z menších stran by se mohly objevit v příští
vládě?
--
V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka
Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a
témata letošních sněmovních voleb. 


Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve
všech podcastových aplikacích.


Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo
tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem
#ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.