Café Evropa: Vláda práva v EU – jak najít společnou řeč?

• Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise, komisařka pro
hodnoty a transparentnost


• Jiří Pospíšil, poslanec Evropského parlamentu, TOP 09 a
Starostové a nezávislí


• Aneta Zachová, šéfredaktorka, EURACTIV.cz


Moderátor: Luboš Palata, Deník.cz


Dodržování zásad právního státu je, společně s demokracií,
rovností a dodržováním lidských práv, jednou ze základních hodnot
Evropské unie. V posledních letech však můžeme u některých
členských států pozorovat jistou neochotu tuto hodnotu
respektovat a chránit, a to zejména ze strany Polska a Maďarska,
proti kterým bylo v důsledku takového jednání v letech 2017 a
2018 spuštěno řízení, které může vyústit až v odebrání určitých
práv spojených se členstvím v Unii. V případě Maďarska bylo v
rámci řízení identifikováno až 12 problematických oblastí, mezi
něž patřila svoboda projevu, nezávislost soudnictví, práva
menšin, či korupce a střet zájmů. U Polska se pak obavy týkaly
narušení nezávislosti soudnictví. A právě podmínka soudní
nezávislosti hrála velkou roli i při vyjednávání nového rozpočtu
Evropské unie na roky 2021 až 2027, který zahrnuje také
ekonomický balíček pro oživení ekonomiky zasažené koronavirovou
krizí. Využití těchto prostředků bylo podmíněno dodržováním
pravidel právního státu.


Je tento mechanismus, kdy se získání financí z fondu na obnovu
(či jakéhokoliv jiného finančního balíčku) podmíní dodržováním
pravidel právního státu, jedinou cestou, jak donutit
problematické státy k nápravě? Byl by takový prostředek
postačující v případě, kdy by se problematickou zemí stala
některá ze silnějších ekonomik EU? Jaké jiné nástroje má Evropská
unie k dispozici pro jednání s problematickými členskými státy v
případě, že by tyto blokovaly přijetí důležitých ustanovení?
Podaří se Evropské komisi, která řídí přerozdělování financí na
obnovu, Maďarsko přivést ke změnám v zákonech o veřejných
zakázkách a dalším změnám?