Café Evropa online: Očkování proti koronaviru

• Petr Smejkal, hlavní epidemiolog, Institut Klinické A
Experimentální Medicíny a člen Rady vlády pro zdravotní rizika


• Irena Storová, ředitelka, Státní ústav pro kontrolu léčiv


• Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra, Akademie věd
České republiky


Debatu bude moderovat: Kateřina Etrychová


Pandemie covid-19 výrazně ovlivnila v celosvětovém měřítku život
společnosti, která se tak již více než rok potýká s jejími
důsledky. Na konci roku 2020 však vyvstala naděje na návrat k
normálnímu životu, když první farmaceutické společnosti oznámily,
že vynalezly a úspěšně otestovaly vakcínu proti koronaviru. V EU
byly postupně Evropskou lékovou agenturou (EMA) schváleny již
čtyři vakcíny, s nimiž se v členských zemích může bezpečně
očkovat s cílem vytvořit celospolečenskou imunitu, která by
zamezila šíření viru a ochránila životy milionů obyvatel. Proces
hromadného očkování však neběží očekáváným tempem, a to z důvodu
snížení počtu dodávek vakcín na straně dodavatelů, ale i kvůli
nedostatečné připravenosti jednotlivých států v oblastech jako
očkovací strategie, objednávkový systém, či očkovací centra.
Česká republika ve srovnání s evropským průměrem mírně zaostává,
když prozatím dokázala podat obě dávky vakcíny 4,8 % své
populace. Celý proces narušilo i pozastavení očkování vakcínou od
společnosti Astra Zeneca v několika státech EU poté, co zdravotní
komplikace několika pacientů vyvolaly otázky o její bezpečnosti a
nežádoucích účincích. Do diskuze týkající se očkování navíc v
souvislosti s nižšími dodávkami od schválených výrobců vstupuje i
otázka využívání necertifikovaných vakcín z Ruska a Číny. Tuto
možnost prozatím využilo Maďarsko a ruskou vakcínu Sputnik V si
již objednalo i Slovensko, které jí však zatím nevyužilo. V
neposlední řadě se členské státy EU musí vypořádávat s rozsáhlými
dezinformačními kampaněmi, které odrazují od očkování jako
takového, nebo zpochybňují konkrétní vakcíny.


Jak fungují nám dostupné vakcíny, v čem se liší a jak probíhal
proces jejich schvalování? Jaké další léky se používají pro léčbu
nakažených koronavirem, v domácích nebo nemocničních podmínkách,
a jaká je jejich účinnost? Jak si stojí ČR v rychlosti očkování v
porovnání s ostatními státy EU? Co v tomto ohledu dělají ty
nejúspěšnější evropské země jinak? Na čem je rychlost očkování
závislá a je to jediný ukazatel, který by nás měl zajímat? Jaký
je proces následující po hlášení nežádoucích účinků po podaní
vakcíny? Jak bude vypadat a fungovat evropský očkovací průkaz,
který nedávno představila Evropská komise? Stane se takovýto
průkaz univerzální vstupenkou k opětovnému volnému cestování,
kulturnímu a sociálnímu životu? Jaká je role SÚKL v Evropské
agentuře pro léčivé přípravky? Kolik procent obyvatelstva je
vlastně nutno proočkovat k získání kolektivní imunity a kdy tento
stav můžeme v EU očekávat? Jakým způsobem se EU jako celek a také
jednotlivé členské státy snaží bojovat s dezinformacemi spojenými
s očkováním? Čemu se tyto dezinformace primárně věnují? Je
bezpečné využívat i vakcíny, které nejsou certifikované Evropskou
lékovou agenturou? A jak dlouho ještě bude trvat návrat k
normálnímu životu?