Café Evropa Online: Budoucnost železniční dopravy – kdy budeme jezdit rychlovlaky v Česku?

• Martin Hausenblas – náměstek primátora Ústí n. Labem pro
dopravu
• Libor Lochman – poradce předsedy představenstva pro záležitosti
EU, České dráhy
• Eliška Mamdaniová – vedoucí týmu na právním odboru, Generální
ředitelství pro mobilitu a dopravu, European Comission
 
• Martin Švehlík – ředitel odboru přípravy vysokorychlostní
tratě, Správa železnic
• Moderátor: Ondřej Houska, Hospodářské noviny


Česko má jednu z nejhustších železničních sítí v Evropě tvořenou
ze 70% regionálními tratěmi. Debaty o výstavbě vysokorychlostních
tratí v tuzemsku se vedou již od devadesátých let, avšak se
skutečnou přípravou se začíná až nyní. Podle odborníků by mohly
rychlovlaky v Česku začít jezdit za sedm let a dosahovat na
určitých úsecích rychlosti až 320 km/h. Například trasa mezi
Prahou a Brnem by tak trvala místo 2,5 hodiny pouze hodinu.
Výstavba by měla mít i mezinárodní přesah, jelikož by přes Česko
měly jezdit i vysokorychlostní spoje z Německa, Polska nebo
Rakouska. V únoru 2021 byla vytvořena pracovní skupina, která se
bude intenzivně věnovat trasování nové vysokorychlostní trati z
Prahy do Drážďan vedoucí přes Ústecký kraj. Stavba koridorů pro
rychlovlaky by měla zvýšit kapacity současné železniční sítě a
urychlit spojení na přetížených tratích. Na druhou stranu bude
celá stavba velmi náročná a náklady s ní spojené představují
výzvu pro státní rozpočet. Do roku 2050 by měly dosáhnout až 800
miliard korun a s náklady by mohly významně pomoci evropské
zdroje financování. Popularitu v současnosti získávají i noční
spoje, a to zejména sezonní vlaky na Jadran. V letošním roce bude
zahájen spoj mezi Prahou, Přemyšlí, Lvovem, a během příštího roku
je plánováno zavedení nočních vlaků z Prahy, přes Drážďany,
Berlín, Amsterdam, až do Bruselu. Rok 2021 je navíc evropským
rokem železnic a dostává se tak do popředí snaha EU podpořit
využívání vlaků, jelikož jde o nejbezpečnější a k životnímu
prostředí šetrnější formu dopravy. Tato strategie je součástí
tzv. Zelené dohody, která chce dosáhnout klimatické neutrality do
roku 2050. Budou také uplatňována pravidla čtvrtého železničního
balíčku, který směřuje k integraci železničního prostoru v
Evropě, podpoře hospodářského růstu a odstranění zbylých
právních, institucionálních a technických překážek.


Jsou české železnice připraveny na sjednocení evropského
železničního prostoru? Jaký vliv budou mít na podobu budoucnosti
železniční dopravy tradiční národní dopravci a existuje prostor
pro menší hráče? Jaké přínosy bude mít výstavba vysokorychlostní
tratě vedoucí do Drážďan pro Ústecký kraj a další části
republiky? Promítne se modernizace zásadně do ceny jízdného? Měl
by vzniknout speciální zákon pro železniční dopravu vzhledem k
tomu, že ten současný řeší i ostatní dopravní prostředky
spadající pod MHD, lyžařské vleky či lanovky? Do jakých
evropských výzkumných projektů železničních tratí se zapojila
Česká republika? Jakou roli bude hrát železniční doprava v
hospodářské obnově země po koronavirové krizi? Jak se čeští
dopravci vypořádávají se zavedením evropského systému ERTMS na
řízení železniční dopravy? A jaká největší úskalí a překážky
stojí před modernizací železniční dopravy u nás a v Evropě?