Café Evropa v regionech: Budoucnost lesů na Vysočině – poučili jsme se z kůrovcové kalamity?

Hosté:
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů a divoké přírody, Hnutí
Duha
Jitka Meňházová, akademická pracovnice, Lesnická a dřevařská
fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Jan Sovák, lesní rada, KINSKÝ Žďár, a.s.


Moderátor: Martin Vokálek, výkonný ředitel, Institut pro
evropskou politiku EUROPEUM
----
Procházka po lesích Vysočiny dnes nezřídka nabízí neradostný
obrázek. Opakuje se zde tragédie, kterou známe z řady jiných
částí Česka. Doslova před očima mizí nejen jednotlivé stromy, ale
celé porosty. Nepůvodní smrkové lesy, oslabené dlouhými suchy, se
nedokáží ubránit kůrovci. Dílo zkázy pak dokonávají silné větry,
které vyvracejí, lámou či ohýbají přeživší stromy. Někde tak
narážíme na nekonečné řady smutných pahýlů suchých stromů, jinde
na rozsáhlé holiny nebo na celé lesy, z nichž zůstala jen prázdná
„skořápka“ okrajových stromů – a nakonec mizí i ta. A nejen to.
Slunce odhalenou půdu vysouší v prach, mění se vodní režim, hrozí
eroze. Návštěvníci marně bloudí krajinou, z níž zmizely stromy s
turistickými značkami, a silnice jsou ničeny kolonami kamiónů se
dřevem. V některých částech Vysočiny již můžeme hovořit doslova o
katastrofě: snahy o opětovné zalesnění končí bezútěšnými řadami
uschlých sazenic.


Dle výpočtu think-tanku CZECH FOREST napadl kůrovec v Česku za
loňský rok 15-20 milionů kubických metrů stromů a způsobil škody
ve výši 11,6 miliardy korun. Na Vysočině objem vytěžených stromů
nakažených kůrovcem dosáhl v minulém roce 1,2 milionu kubických
metrů. Kromě Česka se s kůrovcovou kalamitou v posledních letech
potýkaly též Rakousko, Německo, Slovensko, Polsko či Švédsko. V
sousedním Německu bylo během kalamity v roce 2020 poškozeno
kůrovcem rekordních 43 milionů kubických metrů.


Je situace opravdu tak děsivá a jaká čeká lesy Vysočiny
budoucnost? Jaký je současný stav lesních porostů v různých
částech Vysočiny? Jaké okolnosti a příčiny k současnému stavu
vedly – a za které z nich může člověk? Jaké následky katastrofa
má pro přírodu, zvěř i člověka? Lze na celé situaci najít i
nějaká pozitiva? Poučili jsme se z ní? Změní se do budoucna náš
vztah k lesům a krajině? Co by vlastníci lesů měli dělat pro
obnovu svých porostů, co z toho dělat dokáží, a bude to stačit?
Jak by měly vypadat lesy na Vysočině v budoucnu, za deset, za sto
let? Jak může pomoci stát či Evropská unie a její environmentální
politika, zvláště takzvaná Zelená dohoda pro Evropu?
----


Debata se konala 17. 5. 2022 v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.