Dinosaury průmyslu dlouho vykrmovat nemůžeme, říká ekonom

„Nemocný muž Evropy“, „zadrhnutá ekonomika“, „země na
křižovatce“. Tato i další podobně nelichotivá hodnocení zaznívala
pravidelně v posledních měsících na konto České republiky.
Opravdu jsme na tom tak špatně? A kdy bude
líp?


Hostem Ptám se já v rámci speciálu Seznam Zpráv
„Zadlužené Česko“ ve čtvrtek 14. 12. na Vysoké škole ekonomické v
Praze byl spolu s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS)
hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek.


Zbrzdit prohlubující se zadlužování státu si stanovila
pětikoalice jako jeden z hlavních cílů svého čtyřletého vládního
období. Jak se jí to v poločase vlády zatím daří? Šéf resortu
financí Zbyněk Stanjura (ODS) potvrdil, že minimálně pro letošek
se plánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun
skutečně dodržet podaří (deficit pro rok 2023 zároveň počítá s
příjmy 1,93 bilionu a výdaji 2,22 bilionu korun).


Podle ekonoma Davida Marka je dobře, že pro ozdravení veřejných
financí tato vláda něco skutečně podniká. Na brzdu ale kabinet
dupnul pozdě. „To jsou šílená čísla, ale opravdu šílená. Já
chápu, že do velké míry je to dědictví předchozí vlády, do jisté
míry je to daň za priority, které se musí platit, ať je to
obrana, nebo školství. Nicméně ztrácíme čas. Fiskální balíček
mohl být připraven ideálně o rok dříve. Proto by i ten rozpočtový
schodek, o kterém se bavíme na konci letošního roku, nemusel být
295 (miliard korun, pozn. red.), mohl být 195.“


Vládní ozdravný balíček, který začne platit od ledna a podle
ministerstva financí by měl v příštích dvou letech snížit
rozpočtové deficity celkem o 150 miliard, mohl být podle poradce
prezidenta také mnohem tvrdší. „Při vysokých nerovnováhách ve
fiskální politice je asi občas nutné i za cenu recese přijmout
poměrně drastická opatření, abyste se dostali do kondice,“
prohlásil Marek. „Abychom docílili to, co je hlavní, abychom
stabilizovali veřejné finance, tak to naplněno nebude. A schází
ale opravdu málo.“



Marek mimo jiné také ostře zkritizoval nedávno ohlášený plán
vlády dát energeticky náročným firmám na pomoc s cenami energií
3,5 miliardy korun: „Nejen v Česku, ale i v celé řadě dalších
evropských zemí energeticky náročná odvětví nemají budoucnost.
Tyto, když to řeknu drsně, dinosaury průmyslu prostě dlouhodobě
vykrmovat nemůžeme, protože to krmivo by bylo lepší využít
efektivněji v ekonomice někde jinde.“


Ministr financí před diváky slíbil, že jeho vláda v následujících
dvou letech udělá všechno pro to, aby své kroky lidem lépe
vysvětlila a u voličů v příštích volbách obstála. Úsporná
opatření podle něj kabinet udělat musel. (Celý rozhovor se
Zbyňkem Stanjurou si můžete pustit zde.)


Lehce optimistický byl i David Marek, který očekává, že minimálně
příští rok přinese firmám i domácnostem jistou úlevu: „Z
krátkodobého pohledu bude naprosto zásadní, že nám v brzké době
přestane klesat reálná mzda a že inflace konečně klesne pod tempo
růstu mezd a že si oddechneme, že se nám ta naše reálná životní
úroveň začne opět pomaličku zase zvyšovat.“


Měla by vláda v současné ekonomické situaci raději
finančně podporovat velké firmy, zatímco třeba požadavky škol
nevyslyšela? A jak se kabinetu daří slibované škrty v dotacích,
nebo změny penzijního systému?





---
Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv,
odpovědnost, informace.


Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple
Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.


Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv
tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište
prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na
e-mail audio@sz.cz)